Reprezentují Armádu ČR a úkol splnili na jedničku. Druhá rotace strakonických protiletadlovců končí nasazení v Litvě

Cesta druhého úkolového uskupení pozemní protivzdušné obrany v misi předsunuté alianční přítomnosti (eFP) v Litvě pomalu končí. Vojáci převážně ze strakonického protiletadlového raketového pluku dokázali, že jsou profesionály a pro spojence spolehlivými partnery.

Při nástupu převzali vojáci druhé rotace medaili udělenou litevskými ozbrojenými silami

Čeští vojáci se začlenili do kolektivu aliančních kolegů, absolvovali s nimi společná cvičení a prošli certifikací celé mezinárodní 11. rotace eFP BG (enhanced Forward Presence Battle Group). Prokázali tak, že na pozemní protivzdušnou obranu se mohou naši spojenci spolehnout. Během svého působení spolupracovali s jednotkami protivzdušné obrany (PVO) Německa, Litvy, Lotyšska i Spojených států amerických.

Velitel druhého úkolového uskupení major Rostislav Růžička vyzdvihl přínos celé mise z hlediska zkušeností i ověření vlastních národních postupů, ocenil také přístup a kvality českých vojáků.

Jde o vaši první zahraniční operaci, kde jste rovnou působil jako velitel celého uskupení. Jaké jste měl očekávání a jak se v průběhu mise naplnilo?

Mé očekávání bylo ukázat, že české jednotky PVO jsou srovnatelné s našimi aliančními partnery. Musím s potěšením konstatovat, že jsme tyto ambice naplnili a na mezinárodním poli jsme byli plnohodnotným partnerem.

Jaké úkoly jste plnili pro celé mezinárodní uskupení eFP BG?

Základním úkolem bylo poskytovat protivzdušnou obranu, včetně řízení a plánování jak v rámci eFP BG tak na nadřízeném stupni (tj. mechanizovaná brigáda Iron Wolf). Úkolové uskupení dále plnilo úkoly v oblastech logistiky, zdravotnického zabezpečení a vyčleňovalo personál do mezinárodního štábu v celém spektru odborností.

V průběhu nasazení jste spolupracovali s dalšími aliančními jednotkami protivzdušné obrany. V čem vidíte největší přínos z této spolupráce?

Spolupráce s mezinárodními jednotkami PVO probíhala formou součinnostních výcviků a bojových střeleb. Ověřili jsme si, že naše jednotky postupují v souladu se standardy NATO a jsou schopné společně plánovat a řídit operace PVO. Samozřejmě jsme navázali bližší spolupráci při výcviku, která se bude dle mého očekávání v následujících letech prohlubovat.

Během vašeho působení v Litvě jste absolvovali dvě cvičení bojových střeleb z kompletů RBS-70. Jak tato cvičení hodnotíte?

Musím říci, že česká baterie PVO předvedla vysoce profesionální výkon. Především při bojových střelbách v rámci mezinárodního cvičení Ramstein Legacy byli Češi jednoznačně nejlépe hodnocenou jednotkou v Lotyšsku.

Jak jste spokojený s přístupem a prací svých podřízených?

Všichni příslušníci úkolového uskupení podávali po celou dobu nasazení vysoce profesionální výkony. Věřím, že většina z nich si odtud odnáší mnoho zkušeností, které zúročí v další kariéře.

Během spolupráce s různými aliančními armádami jste navázali nové kontakty a získali nové zkušenosti. Využijete je nějak k další spolupráci po návratu do ČR?

Rozhodně využijme. Už letos na podzim plánujeme společný workshop zaměřený na řízení jednotek PVO u pozemních vojsk. Výhledově bych rád realizoval mezinárodní bojové střelby ať už u nás v České republice, tak v rámci spolupráce s dalšími národy. Otázkou je pak naše další působení v Pobaltí.

Co bylo pro vás konkrétně na celém nasazení nejvíce náročné?

Nemyslím, si že by se dala vyzdvihnout jedna nebo dvě věci, které by byly náročnější než jiné. Po celou dobu nasazení jsme pracovali v mezinárodním prostředí, což kladlo nároky na jazykovou vybavenost. V průběhu našeho působení jsme absolvovali mnoho cvičení v různých částech Litvy i v Lotyšsku a spolupracovali jsme s ostatními zahraničními jednotkami PVO nasazenými v Pobaltí. Další výzva, se kterou jsme se museli všichni vyrovnat, byla odloučení od rodin. Myslím, že i díky jejich obrovské podpoře a podpoře přátel jsme obstáli se ctí. Za to bych jim rád všem poděkoval.

Foto: autor

Autor: kapitánka Tereza Kabourková