Strakoničtí zdravotníci se hned po návratu z hranic pustili do výcviku. Vojáci při něm cvičili pod palbou

Příslušníci obvaziště 25. protiletadlového raketového pluku mají poslední dny opravdu nabité. Do neděle 15. března působili na hraničním přechodu Strážný, kde vyšetřovali osoby s příznaky virového onemocnění COVID-19. Hned druhý den zahájili ve strakonické posádce speciální zdravotnický výcvik CLS (Combat Lifesaver), ve kterém vojáky učili, jak poskytnout první pomoc v bojových podmínkách.

Kontrola dýchání raněného.

„Personální situace na obvazišti, pokud jde o zastoupení zdravotníků, je v tuto chvíli relativně dobrá. Máme spíš nedostatek řidičů. Během působení na hraničním přechodu Strážný i při vedení výcviku CLS jsme se prostřídali, takže se to dalo zvládnout,“ uvedl jeden ze strakonických zdravotníků nadrotmistr Marek Pflug.

Také kurz CLS, stejně jako další výcvikové aktivity v poslední době, probíhal za dodržení přísných hygienických opatření. Samozřejmostí bylo nošení roušek a častá dezinfekce rukou i pomůcek, které vojáci využívali při výcviku. Kurz měl výhodu v tom, že i za běžných podmínek se jej účastní malý počet vojáků, kterým se tak instruktoři mohou plně věnovat.

Mění se kompetence proškolených vojáků

Speciální zdravotnické výcviky připravují pro potřeby armády vojáky – takzvané „clsáky“, kteří budou schopni zabezpečit prvotní neodkladnou péči, a to i přesto že nemají zdravotnické vzdělání. Jejich kompetence se mění v závislosti na zkušenostech z bojového prostředí.

„Koncepce kurzu CLS je založená na statisticky nejčastějších příčinách úmrtí vojáků, které lze na bojišti efektivně řešit. Mezi ně již několik desetiletí patří masivní krvácení, tenzní pneumotorax a neprůchodnost dýchacích cest. Podle systému TCCC (Tactical Combat Casualty Care) je vojenský personál rozdělen do několika kategorií, které se liší rozsahem svých kompetencí. Absolventi kurzů CLS už nebudou moct provádět některé invazivní výkony, jež mohli aplikovat v minulosti. V kurzech tak vznikne více prostoru pro potřebný dril a praxi,“ vysvětlil poručík Jaroslav Duchoň, který je garantem výcviku CLS ve Strakonicích.

Vojáci cvičili ve stresu a pod palbou

Nemalé nároky, jež jsou kladeny na účastníky výcviku, potvrdil i desátník Matěj Němec. „Nejtěžší je použít získané vědomosti ve stresové situaci a dodržet při tom všechny postupy, jak mají jít za sebou. Nacvičovali jsme situace, které mohou nastat při plnění úkolů v zahraničních operacích. Vojáci ošetřují raněné pod palbou, musí jim poskytnout neodkladnou první pomoc a rychle je transportovat do bezpečí,“ popsal desátník Němec.

Jako příslušník Čestné stráže Armády ČR obvykle zajišťuje různé protokolární akce, účastní se pietních a vzpomínkových aktů nebo slavnostních nástupů. Přesto mu výcvik pod palbou nebyl cizí a vedl si při něm dobře. „Jsem vděčný, že jsem se dostal na tento kurz a mohl si tak rozšířit znalosti o problematiku poskytování první pomoci v bojových podmínkách,“ doplnil desátník Matěj Němec.

Foto: poručík Jaroslav Duchoň a autor

Autor: kapitánka Jana Samcová, tisková a informační důstojnice